„Z toho ľahká radosť. – Z toho slabá potecha."

Nedal by som za to ani jedného bôbu. – Nedal by som za to ani dreveného groša. – Nedal by som za to ani jednej babky. – Nedal by som za to ani horkej cibule. To nie je hodno ani babky. – To nie je hodno ani fajku dohánu. – To nie je hodno ani fajku močky. – To nie je hodno ani polgrajciar. – To nie je hodno ani smrk tabaku. – To nie je hodno ani starý hrniec. – To nie je hodno ani zadok vody. – To nie je hodno ani za facku. – To nie je hodno ani za chlp sena. – To nie je hodno ani za ríf cmaru. Pleva je len pleva. To nestojí ani za ostudu. – To nestojí ani za oštaru. – To nestojí ani za prácu. – To nestojí ani za reč. – To nestojí ani za slovo. – To nestojí ani za dobré slovo. To toľko drží ako mŕtveho ruka. To neváži ani za funt kúdele. To besná partička! Ani mak. – Ani ako mak. – Ani mačíček. – Ani máčny mak. – Ani za makové zrnko. – Ani jednej rýdzi. T. 2. – Ani babky. – Ani byle. – Ani byľky. – Ani čo by do oka padlo. – Ani čo by len medzi prsty. – Ani čo by muška na krielci uniesla. – Ani háka. – Ani haliera. – Ani omelinky. – Ani omrvinky. – Ani odštipinky. – Ani parútky. – Ani prach. – Ani špetky. – Ani toľko, ako za necht blata. – Ani toľko, čo by sa pod necht vmestilo. – Ani vindry. – Ani za zmeň. – Ani zbla. – Ani zbly. – Čo ti tam dali? Najprv málo a potom nič. Taký osoh z neho ako z lanského snehu.